Zvony kostela sv. Maří Magdalény v Kunčicích pod Ondřejníkem

 

Ve věži kostela sv. Maří Magdalény v Kunčicích je zavěšeno do dřevěné áčkové zvonové stolice s osou kyvu kolmou na osu lodi kostela, šest zvonů. Pět bronzových a jeden ocelolitinový.

V krajním poli zvonové stolice nad schodištěm je zavěšen bronzový zvon z roku 1783 o spodním průměru věnce zvonu 390 mm, celkovou výškou zvonu 365 mm a hmotnosti cca 42 kg. Zvon je zavěšen na kleštinách. Korunka zvonu vychází z čepce, který má rovnou základnu vyčnívající nad čepec 20 mm. Čepec přechází do plaště zvonu obloukovitým klenutím. Klenutí je zakončené dvojitou linkou, pod kterou je nápis onraničený spodní jednoduchou linkou. Nápis začíná reliéfem ruky - SS: IOANNES ET PAVLE ORATE PRO NOBISPod linkou nápisu je rovnoměrně umístěno šest ornamentálních reliéfů, pod kterými je na středu pláště umístěn reliéf. Pod reliéfem přechází plášt' zvonu do věnce přes jednu jemnou jednoduchou a tři hrubé linky. Na středu věnce zvonu jsou dvě linky, mezi kterými je nápis začínající rukou - HEC CAMPANA A FRANCISCO STANKE OPPAVIA REFVSA EST ANNO 1783.

Ve středním polí zvonové stolice jsou usazené dva zvony nad sebou. Ve spodní části je usazen bronzový zvon z roku 1776 a nad ním ocelolitinový (železný) nedatovaný zvon.

Bronzový zvon je ulitý ve středním zvonovém žebru. Dolní průměr věnce je 580 mm, výška zvonu s šestiuchou koronou je 520 mm a hmotnost 120 kg. Samotna koruna má výšku 125 mm s žebérky čtvrcového průžezu o rozměru 30/30 mm. Žebérka korunky jsou zdobená diagonálními pásky. Korunka vychází z čepce, který má rovnou základnu vyčnívající nad čepec 20 mm. Čepec přechází do pláště zvonu obloukovitým klenutím. Klenutí je zakončené jednoduchou linkou, pod kterou je nápis ohraničený druhou spodní jednoduchou linkou. Slova jsou oddělena znaky. Pod linkou je datování 1776 obraceně postavenými sedmičkami a pod datem je písmeno "W" - AVE MARIA + GRATIA + PLENA + DOMINVM + TECVM + 1776 W. Zvon je uložený v dolní části zvonové stolice na kleštinách. Zvon je zavěšen do ocelového jařma z profilu "U80" třmeny ve tvaru "U" z kruhové oceli. Srdce zvonu je klasické s pěstí a výpustkou ve tvaru kotvy upevněné na oko zalité do podnebí zvonu jednoduchou objímkou. Dřík srdce zvonu je zakončen okem. Jednoduchá objímka upevněná na oko zalité do podnebí zvonu má spodní díl také ve tvaru oka. Srdce zvonu je upevněné koženým pásem mezi oky  pás je stažený k sobě šrouby. Srdce zvonu je svařované na dříku těsně pod okem. Druhý svar je na výpustce pod pěstí srdce, kdy byla na dřík přivařena kotva datovaná z roku 1858.

Ve třetím poli zvonové stolice je zavěšený bronzový zvon z roku 1814 od zvonaře Ignáze Hilzera. Spodní průměr věnce zvonu je 375 mm, výška zvonu včetně technické talířové korunky je 350 mm o hmotnosti 35 kg. Samotná talířová hlavička ma průměr talíře 75 mm tloušt'ku talíře 20 mm a výšku 60 mm. Hlavíčka vychází z rovné základny čepce. Čepec je k plášti zvonu klenutý s obrubou, pod kterou je souvislý ornamentální pás, pod kterém je reliéf. Plašt' věnce zvonu přechází do věnce zdobením trojitou linkou. Střední linka je výrazná obloukovitá. Pod trojitou linkou je ornamentální pás. Kraj věnce zvonu je ohraničený dvojitou hladkou obrubou. Na protilehlé straně je nápis a znak rakouské orlice - IGNAZ HILZER K.K. HOF. GLOCKEN GIESER IN WR NEUSTADT 1814. Zvon je zavěšen na dolních kleštinách do železného závěsu. Srdce zvonu je klasické s pěstí a výpustkou, uchycené objímkou na čep třmenu s centrálním šroubem, uchyceným přes původní středový otvor v podnebí zvonu s krkem a talířovou hlavičkou.

Čtvrtý zvon z roku 1712 je uložený ve třetím spodním poli zvonové stolice zvonu Ignazé Hilzera. Zvon má spodní průměr věnce 372 mm. Je ulitý ve středním zvonovém žebru. Výška zvonu s šestiuchovou nezdobenou korunkou je 360 mm a hmotnost 35 kg. Samotná korunka má výšku 95 mm s obdělníkovými žeberký průžezu š.20 mm a výškou 24 mm. Zvon je zavěšen na železném závěsu (jařmu) z profilu "U80", opatřeném amatérskými ložisky. Zvon je přímo natvrdo připevněn za nezdobenou šestiuchou korunku zvonu k závěsu třmínky z kruhové oceli ve tvaru "U". Srdce zvonu je uchycené za oko zalité do podnebí zvonu přes kožené pásání a je svařené z několika různých ocelových kulatin s dlouhou výpustkou, na které je na spodní časti navařený šetihran. Pod ornamentálním pásem je reliéf, pod kterým přechází plašt' zvonu do věnce čtyřmi stejně silnými linkami předělenými hladkým prstencem. Věnec zvonu je hladký. Nápis mezi linkami - OMNIA AD MAJOREM DEI GLORIAM ANNO 1712.

Páty zvon je od Ignáce Hilzera z roku 1861, ulitý ve středním zvonovém žebru. Je zavěšený v krajním poli nad zvony z roku 1814 a 1712. Zvon má spodní průměr věnce 475 mm, výšku včetně šestiuché koruny 450 mm a hmotnost 65/70 kg. Samotná korunka má výšku 85 mm a nezdobená žebérka mají obdělníkový průžez š.22 mm x v.20 mm. Korunka vychází z čepice, který má rovnou základnu vyčnívající nad čepec 20 mm. Čepec přechází do plaště zvonu šikmo obloukovitým klenutím. Klenutí je zakončené ornamentálním pásem svěřeným mezi dvěma linkami. Druhý opakující se ornamentální pás je usazen 30 mm pod horním pásem. Na plášti zvonu jsou proti sobě dva reliéfy. Plášt' zvonu přechází do věnce dvěma linkami, mezi kterými je hladký obloukovitý prstenec. Kraj věnce zvonu je zakončený hladkou obrubou. Zvon je bez nápisu pouze ze znakem zvonaře - IGNAZ HILZER K.K. HOF. GLOCKEN GIESSER IN WR NEUSTADT 1861Zvon je zavěšen na železném závěsu (jařmu) z profilu "U65" na kleštinách. Zvon je upevněn přimo na železné jařmo zvonu za šestiuchou korunku kruhovými třmínky tvaru "U" z kruhové oceli.

Šestý ocelolitinový želazný nedatovaný zvon má tvar včelího úlu a je bez hlavy (koruny). Průměr spodního věnce je 1005 mm a výška zvonu 745 mm o hmtonosti cca 480/530 kg. Zvon je zvěšen na železném jařmu z ocelového profilu "U140". Mezi hlavou zvonu je vsazena dřevěná kulatá vložka o tloušt'ce 65 mm. Zvon je upevněn k jařmu středovým šroubem M30 s ocelovou plotnou o průměru 20 mm a tloušt'ce 16 mm. Zvon je zavěšen v horní části středového pole zvonové stolice na kleštinách. Srdce zvonu je svařene několika různorodých dílů materiálu, cele ze železa s absencí bronzových úderníků, které jsou nutné pro zvonění železnými zvony. Srdce má nepružný úchyt k čepu třmene upevněného na nosnou ocelovou desku.