Naše farnost působí v obcích Čeladná a Kunčice pod Ondřejníkem.

Zajišťujeme pravidelné bohoslužby v těchto obcích. Dále nabízíme duchovní setkání nejenom pro členy naší obce a věřící, ale pro všechny, kteří potřebují podat pomocnou ruku.

Přijďte mezi nás, rádi vás mezi sebou přivítáme.

 

K udílení svátosti pomazání ne­mocných, k vyřizování křtu, svatby, pohřbu a v jakýchkoliv jiných záleži­tostech se můžete kontakto­vat telefonicky nebo e-mailem.

Předpověď počasí

ČELADNÁ - FARNÍ KOSTEL

BOHOSLUŽBY

V LETNÍM OBDOBÍ 2020

farní kostel na Čeladné - Út, St, Čt a So v 18.00 h., Ne 8.00 h.

farní kostel v Kunčicích pod Ondřejníkem - Pá v 18.00 h., Ne 9.30 h.

"Ruský" kostel v Kunčicích pod Ondřejníkem - Ne 10.45 h.

Přehled vysílaných katolických bohoslužeb

ZDE

Kdy se rozezní zvony na kostele v Čeladné
PAMATUJME V MODLITBĚ:

1. Denně:

a) v 7.00 hod. za nakažené koronavirem

b) v 12.00 hod. za ochranu od nákazy obce a farnosti Čeladná a Kunčice pod Ondřejníkem

c) v 19.00 hod. hod. za vladu a celou naši vlast

2. V pátek v 15.00 hod. (hodina Božího milosrdenství) za zemřele na COVID-19

3. V sobotu v 20.00 hod. (Mariánská hodina) za personál v nemocnicích a za všechny, kteří bojují s pandemií

otec Mariusz, farář

POSTNÍ DOBA 2020

 

Liturgie doby postní nás vede ke kajícnosti, vnitřní duchovní obnově, soustředěnosti, sebeovladání a smírnému odčinování hříchů. V této době rovněž bychom se měli vyhýbat hlučným zábavám.

 

PŘÍSNÝ PÚST

Popeleční středa a Velký pátek jsou dny přísného postu: zdrženlivost od masa i újmy v jídle. ZDRŽENLIVOST OD MASA zavazuje křest'any katolíky od 14 let, ÚJMA V JÍDLE od 18 do 60 let.

 

KŘÍŽOVÉ CESTY

PO CELOU DOBU NOUZOVÉHO STAVU V NAŠÍ VLASTI
SPOLEČNÉ KŘÍŽOVÉ CESTY V KOSTELÍCH NEJSOU

TÝDEN MODLITEB ZA MLÁDEŽ

29.3. do 5.4. 2020
 
 
Týdne modliteb za mládež je spojit vzájemný čas, který máme, a modlit se k Bohu. Za co? Poděkovat za dar nové generace mládeže. Uznat a přijmout, že jsou jiní než my. Prosit Ducha Svatého o poznání, jakými cestami či způsoby jim svědčit o přátelství s Kristem.

 

Texty na Týden modlitby za mládež 2020

ZRENOVOVANÁ DŘEVOPLASTIKA - 1.4.2020

1 | 2 | 3 >>

Kdo by chtěl podpořit sponzorským darem ZRENOVOVANOU DŘEVOPLASTIKU ve farním kostel sv. Jana Nepomuckého na Čeladné budu rád. Potvrzení o daru pro Finanční úřad vám pošlu a předem už děkuju.

otec Mariusz

číslo farního účtu: 8842273001/5500

VELIKONOCE 2020

 

Drazí věřící,

za pár dní oslavíme Velikonoce, které jsou pro většinu z nás neodmyslitelně spojeny s vykonáním velikonoční svaté zpovědi. Už nyní je jasné, že letošní slavení největších křesťanských svátků bude jiné, než bychom si přáli. Opatření vlády se prodloužila na další dny, což zasáhne také možnost vykonání velikonoční svátosti smíření. Mnozí si pamatují, jak se v katechizmu učili, že katolický křesťan je povinen vykonat alespoň jednou za rok svatou zpověď a to v době velikonoční. Právě proto tuto skutečnost prožívá nejhůře starší generace. Zároveň v současné době pandemie je to právě ona starší generace, která je nejvíce zranitelná a ohrožená. Někteří byste byli ochotni přijít ke svaté zpovědi i za cenu setkání s ostatními v kostele, což znamená riziko. Chceme být nejen poslušni vládním opatřením a dávat dobrý příklad, ale také chceme chránit každého z vás před možností nebezpečí. Z tohoto důvodu se z rozhodnutí biskupa Františka Václava před Velikonocemi zpovídat nebude. Velikonoční svátost smíření se bude konat po ukončení karanténních opatření po svátcích, kdy bude rozšířená možnost podobně, jako tomu běžně bývá před svátky, včetně cizích zpovědníků. Před Velikonocemi je vhodné provést doma zpytování svědomí a lítost nad hříchy s prosbou o Boží odpuštění. Je vhodné připojit četbu evangelia, například podobenství o marnotratném synovi, ztracené ovci a podobně, a chvíli se nad textem zamyslet.

Boží milosrdenství je nezměrné a určitě není Božím přáním, abychom se vydávali nebezpečí a riskovali zdraví své i jiných. 

 

Mons. Martin David
pomocný biskup a generální vikář

Na základě VYHLÁŠENÉHO vladou do 12. dubna nouzového stavu v ČR, DOPORUČENÍ (týká se zejména míst, kde je vyhlašená epidemie koronaviru) vatikánské Kongregace pro bohoslužbu a svátosti, a také ROZHODNUTÍ Mons. Františka V. Lobkowicze, biskupa diecéze ostravsko-opavské LETOŠNÍ obřady Svatého týdne se budou konat BEZ ÚČASTI VĚŘÍCÍCH.

Ve uvedené dny a hodiny, které najdete v rozpisu můžete se duchovně spojit s předsedajícím bohoslužbě ve farnosti Čeladná a Kunčice pod Ondřejníkem.

POZOR: Ve Svatým týdnu a o Velikonočních svátcích z kostela sv. Jana Nepomuckého na Čeladné bude ŽIVÝ přenos bohoslužeb SKRZE INTERNETOVÉ PŘIPOJENÍ.

 

Bohoslužby o Velikonocích 2020

 

 

Čeladná

farní kostel

Kunčice

farní kostel

Kunčice

„ruský“ kostel

 

5. dubna

Květná neděle

 

9. dubna

Zelený čtvrtek

 

08.00

 

 

18:00

 

09.30

 

 

16:00

 

---

 

 

---

 

10. dubna

Velký pátek

 

  15:00 *

17:00

 

 

15:00

 

---

 

11. dubna

Vigilie Zmrtvýchvstání

 

     09:00 **

18:00

 

 

18:00

 

 

---

 

12. dubna

Zmrtvýchvstání Páně

 

08:00

 

09:30

 

---

 

13. dubna

Pondělí velikonoční

 

08:00

 

09:30

 

---

 

*   Křížová cesta na Velký pátek

** Ranní chvály na Bílou sobotu

POZOR !!!

Na Květnou neděli 5. dubna od 9.00 do 12.00 hod. budou v předsíni kostela na Čeladné posvěcené kočičky, které si můžete odnest domů.

otec Mariusz

VELIKONOČNÍ SVÍČKY

Milí farníci a hosté,

velikonoční svíčky si budete moci odnést domů na Bílou sobotu 11. dubna. Svíčky budou v předsíni kostela na Čeladné a ve farním kostele v Kunčicích pod Ondřejníkem.

otec Mariusz

ZRUŠENÍ BOHOSLUŽEB VE FARNOSTI ČELADNÁ A KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM

 

Na základě vyhlášení nouzového stavu a karantény vládou České republiky se s okamžitou platnosti ruší všechny bohoslužby ve farnosti Čeladná a Kunčice pod Ondřejníkem s výjimkou pohřbu.

  • Doporučení k pohřbům: Považujeme za vhodné rozloučení v úzkém rodinném kruhu u hrobu a zádušní mše svatá může být soukromě bez účasti lidu a po zrušení opatření pak ve společenství farnosti /rozhodnutí ČBK z 16.3.2020/

Všechny mešní intence ve všední dny, v sobotu a neděli budou odslouženy v daných dnech, jak bylo objednáno BEZ ÚČASTI VĚŘÍCÍCH.

V NEDĚLI a na VELIKONOČNÍ SVÁTKY (Zmrtvýchvstání Páně a Pondělí velikonočí) kvůli přenosům bohoslužeb k individuální modlitbě budé otevřený chrám na Čeladné od 9.00 do 12.00 hod. Farní kostel v Kunčicích pod Ondřejníkem od 9.00 do 15.00 hod., a dřevěny kostelík po celou dobu nouzového stavu bude uzavřen.

Po UKONČENÍ KARANTÉNY v týdnu od 8.00 do 15.00 hod. bude zpřístupněn k individuální modlitbě farní kostel na Čeladné.

Na farních stránkách v záložce "mešní intence" a také u kostelů na vývěsce je aktualní rozpis mešní úmyslu.

Ze srdce vám všem + žehná

P. Mariusz Roszewski, farář

POSLESTVÍ BISKUPA Z ASTANY MONS. ATHANASIA SCHNEIDERA

 

Současnou atmosféru téměř planetární paniky podněcuje všeobecně uznávané "dogma" pandemie nového koronaviru. Drastická a neproporcionální bezpečnostní opatření, spočívající na odmítnutí respektovat základní lidská práva - svobody pohybu, svobody shromažďování a svobody názoru - se zdají být organizována podle precizního plánu. Tímto způsobem se celé lidské pokolení stane jakýmsi vězněm celosvětové "sanitární diktatury", která se postupně ukazuje být i diktaturou politickou.

Závažným vedlejším účinkem této po celém světě se šířící "sanitární diktatury" je rostoucí a nekompromisní zákaz všech forem veřejného náboženského kultu. Německá vláda zakázala představitelům všech náboženství jakákoliv veřejná shromáždění, což platí od 16. března tohoto roku. Tak drastický prostředek spočívající na striktním zákazu všech forem veřejného kultu byl nepředstavitelný dokonce i v dobách III. říše. Před Německem ale sáhla k tomuto kroku také Itálie - a to i v samotném Římě, srdci katolicismu a křesťanství. Současná situace v Římě připomíná Církvi podobné zákazy v prvních staletích, vydané pohanskými císaři.

Za takových okolností duchovní, kteří se odváží celebrovat mši sv. za přítomnosti věřících, mohou být potrestáni nebo se octnout i ve vězení. Světová "sanitární diktatura" vytvořila atmosféru, v níž lze cítit vzduch katakomb; podzemní pronásledované Církve - zvláště v Římě. Vidina papeže Františka, který 15. března sám procházel opuštěnými ulicemi Říma a putoval od obrazu Matky Boží „Salus populi Romanirdquo (nacházejícího se v Santa Maria Maggiore) k zázračnému Kříži (v kostele San Marcello) nabízela apokalyptický obraz obsažený v třetím Fatimském tajemství (13. července 1917): „Svatý Otec....prošel velkým městem, které bylo z poloviny zničené...."

Jak mají v této situaci reagovat a chovat se katolíci? Musíme přijmout tuto situaci jako zkoušku od Boží Prozřetelnosti, která nám přinese větší duchovní prospěch, než kdybychom jí neprošli. Lze ji chápat jako nadpřirozenou intervenci, jako zásah v bezprecendentní krizi Církve. Bůh používá světovou "sanitární diktaturu", aby očistil Církev, probudil osoby, jež jsou za ni odpovědné - na prvém místě papeže a biskupy - z iluze dobrého současného světa, z pokušení flirtovat s ním a nechat se pohltit časnými a pozemskými záležitostmi. Mocní tohoto světa oddělili věřící od jejich pastýřů. Vlády nařídily duchovenstvu celebrovat bez účasti lidu.

Tato očišťující nadpřirozená intervence může nám všem ukázat, co je skutečně nejdůležitější v Církvi: eucharistická oběť Kristova, jeho Tělo a Krev, věčná spása nesmrtelných duší. Aby ti, kteří náhle a nečekaně byli zbaveni všeho, co je v Církvi vrcholné a nejdůležitější, začali chápat a více si cenit vlastní hodnotu toho.

Navzdory bolestné situaci, kdy katolíci jsou zbaveni možnosti mše sv. a sv. přijímání, nesmíme podléhat ani frustraci, ani melancholii. Přijměme tuto zkoušku jako příležitost k získání bohatých milostí připravených pro nás Boží Prozřetelností! Mnoho katolíků dostává tak možnost zakusit realitu katakomb, podzemní církve. Lze mít naději, že tato situace přinese nové duchovní ovoce v podobě nových vyznavačů víry a světců.

Situace nutí katolické rodiny k získání zkušeností s domácí církví - a to doslovně. Protože neexistuje možnost účasti na nedělní mši svaté, katoličtí rodiče mají shromažďovat své rodiny doma. Mohou se účastnit v přenosech mše svaté televizí nebo internetem, a když by ani toto nebylo možné, tak věnovat aspoň hodinu na modlitbu s cílem posvěcení Dne Páně a duchovního spojení s obětí mše svaté celebrované za zavřenými dveřmi. Taková nedělní hodina modliteb by mohla vypadat následovně: růženec, četba evangelia z dané neděle, pokání a vzbuzení lítosti, duchovní sv. přijímání (vzbuzení touhy po přijetí Těla Spasitele), potom litanie, modlitba za trpící, umírající a pronásledované, za papeže a duchovenstvo, a za ukončení duchovní a fyzické epidemie. Katolická rodina by se také měla v postě každý pátek pomodlit křížovou cestu. V neděli odpoledne nebo večer by rodiče také mohli shromáždit děti, aby jim přečetli životy svatých, zejména mučedníků z doby pronásledování Církve. Měl jsem tu čest zakusit to v dobách mého dětství, což položilo základy mé katolické víry na celý život.

Katolíci zbavení možnosti účasti na mši svaté a svatého přijímání - možná na krátkou dobu týdnů nebo měsíců - by si měli připomenout doby pronásledování od počátků Církve až do současnosti v různých částech světa, kdy se věřící dlouhá léta nemohli účastnit mše svaté a přijímat svátosti, jako např. v čase komunistické perzekuce v Sovětském svazu. (Proto) s velkou důvěrou k naší Matce Církvi a vzývajíce Neposkvrněné Srdce Panny Marie prosme, aby současná situace, kdy věřící jsou zbaveni možnosti účasti na mši sv., přinesla duchovní plody sloužící opravdové obnově Církve, která - jak doufáme - bude následovat po dekádách pronásledování opravdových katolíků - duchovních i věřících - uvnitř Církve.

Kéž by Bůh způsobil, aby ta krátká doba zkoušky - spočívající na zbavení nás možnosti veřejné celebrace mše sv. - zapálila v srdci papeže a biskupů novou apoštolskou horlivost vůči věčným, duchovním pokladům, které jim byly svěřeny nadpřirozeným způsobem. To znamená: Nechť probudí horlivost o čest a slávu Boží, o výjimečné postavení Ježíše Krista a jeho vykupitelské oběti, o centrální místo Eucharistie a její svatou a vznešenou formu celebrace, o co největší slávu eucharistického Těla Kristova, o spásu duší, o duchovenstvo žijící v čistotě oživené apoštolským duchem.

 

+ Mons. Athanasius Schneider, pomocný biskup z Astany, Kazachstán

/překlad Dr. Radomír Malý/

 

30.03.2020, pch24.pl

Zdroj: RC Monitor 6/2020

Z DŮVODU KARANTÉNY, KTEROU PRO CELÝ STÁT VYHLÁSILA VLÁDA ČR SE OD 15. BŘEZNA AŽ DO ODVOLÁNÍ RUŠÍ SETKÁNÍ RODIČŮ A DĚTI, KTERÉ V LETOŠNÍM ROCE MAJÍ PŘISTOUPIT K PRVNÍMU SVATÉMU PŘIJÍMÁNÍ.

PŘÍME PŘENOSY BOHOSLUŽEB
PO DOBU NOUZOVÉHO STAVU

  1. Rozpis bohoslužeb od 30. března do 5. dubna 2020
  2. Rozpis bohoslužeb od 6. do 13. dubna 2020
 
------------------------------------------------------------------------
 
DUCHOVNÍ PŘIJÍMÁNÍ
 
Duchovní přijímání je modlitba, ke které jsou zváni všichni, kdo z jakýchkoli důvodů nemohou přijmout Krista pod způsobami chleba a vína. Je výrazem touhy po setkání s živým Pánem, prosbou, kterou dobrý Bůh slyší a vyslyší.
 
Podle učení církve „duchovní přijímání“ je skutečným osobním setkáním s Ježíšem, neboť působí milost, kterou svátost eucharistie dává, bez vlastního – fyzického – přijímání této svátosti.
 
Jako alternativu k „duchovnímu přijímání“ lze využít modlitbu z kancionálu č.042.

NEDĚLNÍ BOHOSLUŽBA V RODINĚ

Mimořádnou situaci nouzového stavu, ve které se nemůžeme scházet k nedělním bohoslužbám v kostele, můžeme využít ke společné modlitbě v rodině.

  1. Modlitba v rodině - Květná neděle 2020

MANUÁL PRO DOMACÍ NEDĚLNÍ BOHOSLUŽBU

OSM ZPŮSOBŮ, JAK MAMINKY MOHOU VZDĚLÁVAT DĚTI
V KATOLICKÉ VÍŘE

 

  1. Vyhraďte si každý den chviku pro modlitbu. Může to být doba, kdy vaše děti spí. Sice pak neuvidí, že jste zvyklá modlit se, ale díky modlitbě budete lepší maminkou a lepším člověkem.
  2. Modlete se spontánně a nahlas před svými dětmi. Když cestou uslyšite sanitku, pomodlete se za lidi, kteří utrpěli zranění. Když vezete děti ze školy, vyjádřete, za co jste ten den vděční, tak, že za to nahlas poděkujete Bohu. Děti se rády přidají. Když uslyšíte o nemocném příteli, modlete se nahlas: Pane Ježíši, prosím požehnej mu. Jednejte tak, aby děti považovaly za normální mluvit během dne s Bohem.
  3. Mluvte hezky o svých rodičích a o rodičích svého manžela. O osobních křivdách nebo neshodách můžete hovořit, když vás děti neslyší. Důležité však je učit děti úctě k příbuzným, zejména k jejich prarodičům.
  4. Berte děti s sebou na mši. Ukazujte jim, že neděle je důležitá. Dokud jsou vaše děti malé, mše pro ně může být stresujícím zážitkem, protože musí sedět a poslouchat. Ale přesto je berte s sebou. Pokud u nich vytvoříte tento návyk, bude snazší pokračovat, až povyrostou.
  5. Mluvte hezky o ostatních rodičích. Při rozhovorech s přáteli se vyhýbejte klepům. Klevetění je běžné a je snadné mu propadnout. Není však projevem úcty k člověku, jehož se týká, a zároveň snižuje charakternost osoby, která klevety šíří. Jedním ze způsobů, jak někoho skutečně milovat, zejména toho, kdo vám není zrovna příjemný, je vědomé rozhodnutí mluvit o něm dobře.
  6. Zapojte se do pomoci bezdomovcům. Najděte jídelnu pro chudé, kde byste mohla pomáhat jako dobrovolnice nebo na ulici hovořte s člověkem prosícím o almužnu. Zeptejte se, jak se jmenuje a jak se mu daří. Později se za něj můžete jmenovitě modlit.
  7. Buďte k dispozici. Pokuste se být k dispozici za všech okolností. Maminky skvěle zvládají několik činnosti najednou, ale někdy to přeháníme. Každý den si vyhraďte čas na věci, které je nutné udělat, a poté už se nepřemáhejte. Cítíte-li, že máte potřebu odpočívat, udělejte to. Pokud je třeba soustředěně trávit čas s dětmi, plně se jim věnujte.
  8. S manželem mluvte láskyplně a vychovávate-li děti sama, mluvte o jejich otci hezky. Děti si budou všímat, jak mluvite o jejich otci, zejména když o něm hovoříte s druhými lidmi.

Cecilia Pigg

redaktorka CatholicMatch Institute

Zdroj: RC Monitor 6/2020

NOVÁ INFORMAČNÍ LINKA V SOUVISLOSTI
S KORONAVIREM: 1212

 

-----------------------------------------------------------------------------------

 

Slovo biskupa Františka k nouzovému stavu
 
 
Milí bratři a sestry,
 
v krátké době se na vás znovu obracím v souvislosti s šířící se pandemií koronaviru. S ohledem na nouzový stav vyhlášený naší vládou vydávám toto rozhodnutí:
 
Po dobu trvání nouzového stavu se ruší všechny veřejné (nejen nedělní) bohoslužby, společné pobožnosti, duchovní obnovy, modlitební setkání a jiná shromáždění v kostelích, kaplích a jiných prostorách Římskokatolické církve na území ostravsko - opavské diecéze. Kněží budou slavit mše svaté bez účasti lidu na úmysly, na které by byly slouženy veřejně. Výjimkou jsou pohřby, které umožňují veřejný obřad s účastí vyšší než 30 osob.
 
Po dobu trvání mimořádných opatření uděluji dispens od osobní účasti na nedělní bohoslužbě.
 
Využívejte příležitostí sledovat mši svatou prostřednictvím křesťanských sdělovacích prostředků, jejichž význam a důležitost si můžeme v takovéto chvíli uvědomit a nezapomeňme je podporovat v jejich službě.
 
Přijměme tuto mimořádnou situaci především jako postní výzvu k modlitbě. Proto, je vhodné, aby kostely podle místních možností zůstaly otevřené pro osobní modlitbu a individuální přijetí svátostí. Scházejme se ke společné modlitbě četbě Písma v rodinách zvláště v neděli a snažme se tento den prožít skutečně jako den Páně. Tato chvíle, která pro nás bude znamenat dočasné odloučení od svátostí, nás může ke Kristu hlouběji přimknout právě skrze modlitbu a Boží slovo.
 
Jak jsme už vybídli ve společné výzvě s ostatními biskupy, spojme se každý večer ve 20 hodin v modlitbě za ukončení epidemie, za všechny nemocné a jejich ošetřovatele, za ty, kdo v současné tíživé situaci rozhodují o osudech lidí, za překonání strachu, za pomoc pro všechny zasažené, za odpuštění hříchů i usmíření Boha, za to, abychom byli opravdovými křesťany, kteří nejen věří v život věčný, ale také s ním počítají, abychom byli svědky a prostředníky Boží lásky. V modlitbě prosme o ochranu Panny Marie a přímluvu našeho nového blahoslaveného P. Richarda Henkese, který se stal svědkem Boží lásky v situaci epidemie v koncentračním táboře.
 
Společná modlitba je nejsilnější zbraní, kterou máme. Také já na vás pamatuji v modlitbě a žehnám.
 
biskup František Václav Lobkowicz
 
Ostrava 13. března 2020
 
-------------------------------------------------------------------------------
 

SLOVO KE KRIZOVÉMU STAVU

 

Milí spolubratři v kněžské a jáhenské službě, 

prosím, abychom opravdu respektovali zrušení bohoslužeb i pro skupiny v malém počtu. Velmi rizikovým je v této situaci i společné podávání svatého přijímání.

Je potřeba minimalizovat pohyb osob zejména starších, kteří jsou nejohroženější skupinou. Z TOHOTO DŮVODU SE AŽ DO ODVOLÁNÍ RUŠÍ ZPOVĚDNÍ SLUŽBA V KATEDRÁLE.

Děkuji za pochopení a respektování výše uvedeného.

Vyřizuji srdečný pozdrav o. biskupa Františka a ujišťuji o spojení v modlitbě.

+ biskup Martin David

Ostrava 15. března 2020

KARANTÉNA - BŮH DÁVÁ ČAS NA VNITŘNÍ OBRÁCENÍ

 

PŘÍBĚH ANNY A KLÁRY

 

Anna nebyla nějak mimořádně zkažená, dokonce měla v životě období, kdy ji to mocně přitahovalo k Bohu. Zásluhu na tom měla především její přítelkyně Klára, ušlechtilá katolická duše, která se snažila přivést Annu k Bohu, ale její úsilí nakonec vyšlo vniveč. Obě ženy se poznaly v zaměstnání, v obchodní kanceláři v Mnichově. Anna neměla dobré rodinné zázemí. Její rodiče byli křesťany jen podle jména. Seznámili se na taneční zábavě a o půl roku nato se museli brát. Matka jednou za čas zašla do kostela, ale to bylo všechno.

Rodiče Anně dali život, ale nedali jí do života to nejdůležitější, pořádnou katolickou výchovu. Rodiče se často hádali, otec hodně pil. Šanci změnit život dostala Anna tehdy, když poznala Kláru. Ona jí pomáhala na cestě k Bohu. V té době bylo v Německu silné katolické hnutí mladých, jehož součástí bylo i Sdružení katolických dívek. Anna sem také vstoupila.

Kláro, nemodli se za mě!

Po čase se Anna se vdala a odešla z podniku. Od té doby se s ní Klára už nesetkala. V roce 1937 se Klára dověděla, že Anna zahynula při autonehodě. Byla tím velmi zdrcena. Trápily ji mučivé otázky.Věděla, že Anna nebyla horlivou věřící. Byla připravena, když ji Bůh tak náhle povolal k sobě? Druhý den šla Klára na mši svatou do kaple řeholních sester, kde se vroucně modlila za svou přítelkyni. Následující noc se stalo něco, co ji poznamenalo na celý zbytek života. O půlnoci k ní najednou promluvila duše zemřelé Anny: „Kláro! Nemodli se za mě! Jsem zatracená! Pokud k tobě nyní promlouvám, nedělám to z přátelství, ale přikázal mi to Bůh. Tady, kde jsem, v pekle, už neznáme žádné přátelství ani lásku. Chtěla bych, abys i ty skončila na tomto strašném místě. Nenávidíme každého a přejeme si, aby co možná nejvíce lidí skončilo v pekle. Nejvíc ale nenávidíme Boha. Všechno zde v nás vyvolává bolest. Každá vzpomínka na pozemský život nás bolí, protože nám připomíná všechny ztracené šance. Všechny milosti a projevy lásky, které nám dával Bůh, a my jsme to všechno lehkomyslně zahodili. Vy tam, na zemi, i když jakkoli trpíte, vůbec nevíte, co je to bolest. I to nejhroznější utrpení na zemi je jen procházka růžovou zahradou proti tomu trápení, co prožíváme my. Víme ale, že spravedlivě trpíme za své viny. Bůh k nám byl a je milosrdný. Na zemi byl milosrdný tím, že nám nedovolil zneužívat naši zlou vůli tolik, jak bychom toho byli schopni. To by jen zvětšilo naše viny, a tím i naše tresty. Dal nám předčasně zemřít, nebo jinak zabránil, abychom nenapáchali ještě více zla. I nyní je k nám milosrdný, protože nás nenutí, abychom žili v jeho blízkosti, což bychom my, spoutaní zlem, nemohli snést. Dovolil nám odejít do pekla, kde je naše utrpení menší. Kéž bych se nebyla narodila! Ušetřila bych si tato nepředstavitelná muka.“ 

Peklo zuří

Pak Anna hovořila o svém životě: „Moji rodiče byli sice pokřtěni, ale vůbec nežili jako křesťané. Nenaučili mě ani modlit se. Moje první svaté přijímání bylo naprosto formální záležitostí. Hlavní starostí bylo, abych měla hezké šaty, o Pána Ježíše se nikdo nestaral. Také nebylo dobré, že jsme k přijímání šli až ve 12 letech. Peklo zuří, když děti jdou k prvnímu přijímání už v 7. nebo 8. roce. My se snažíme ze všech sil lidi přesvědčit, že je to příliš brzy. Ať si jen děti zatíží duše těžkými hříchy! Pak už ta bílá hostie nepřinese v jejich duších zdaleka takový prospěch, jako kdyby byly ještě nevinné.

Modlitba je první, rozhodující krok

Rodiče mě nenaučili žít příkladným životem, ale i tak jsem měla mnoho příležitostí zachránit se. Například tehdy, když jsme vstoupily do Sdružení dívek. Dokonce jsem tam několikrát přistoupila ke svátostem. Začala jsem se modlit. Pokud bych s tím nepřestala, nemusela jsem skončit tak uboze. Všichni, co trpí v pekle, se buď nemodlili, nebo se modlili jen velmi málo. Modlitba je první, a také rozhodující krok k Bohu. Především modlitba k Té, jejíž jméno zde nikdy nezmiňujeme, tedy Panně Marii. Úcta k Ní odebírá peklu nesčetné hříšné duše. Tak tedy poslouchej. Modlitba je nejlehčí věcí pro člověka. Při vytrvalé modlitbě dostává člověk od Boha tolik světla, že jím prozáří i tu nejtemnější temnotu. I největší hříšníci se pak mohou obrátit. Já jsem se už na konci života vůbec nemodlila a tak jsem se zbavovala mnoha milostí, bez nichž není možná spása.

Jen na zemi může člověk kolísat mezi dobrem a zlem. Může se pozvednout z hříchu do stavu milosti a naopak. Nesmí ale otálet. Za života jsem si myslela, že vždy budu mít dost času obrátit se ještě před smrtí. To je typický omyl, kterého se lidé často dopouštějí. Na konci života nebo ve stáří se člověk už jen těžko polepší, ale pravda je, že až do smrti se může obrátit k Bohu. Jenže zvyk je železná košile a člověk je většinou i ve smrti takový, jaký byl během života. Musí to být mimořádná milost, aby se dlouholetý hříšník obrátil. Možná, kdyby se za něj někdo vytrvale modlil. Já jsem celé roky žila bez Boha, a tak jsem nezaslechla ani poslední volání Boží milosti. Paradoxně, osudnými se pro mě staly ani ne tak hříchy jako spíše náboženská lhostejnost. Nebyla jsem až tak zkažená, ale nic jsem neudělala pro svou spásu. Marně si mě napomínala, že mě nevidíš v kostele. Bránila jsem se hloupou výmluvou, že nemám čas. Tehdy mě už pevně držel v rukou svět, ďábel a mé hříšné tělo.

On mě nikdy neopustil

Ačkoliv jsem se vzdalovala od Boha, On mě přesto nikdy neopustil. Občas jsem si připravovala cestu k milosti skutky přirozené lásky. Například, když jsem pečovala o svou nemocnou matku. Cítila jsem tehdy, že Bůh je mi velmi blízko. Ale brzy zas toto volání Boha přehlušily mé běžné povinnosti, zábava a svět. Tento plevel a trní zadusily Boží setbu. Vím, že jedna věc mi mohla pomoci. Dlouhá a bolestná nemoc. Ale ta nepřišla. Lidé často nechápou smysl utrpení v lidském životě. Nevědí, jakým požehnáním může být pro ně nemoc a vůbec každý kříž, který ale člověka přivádí k Bohu.

Když vstoupil do mého života Max, v mém životě se všechno změnilo. Kvůli němu jsem odmítla jít na výlet křesťanského Sdružení. Po výletě s Maxem jsem byla ve Sdružení už jen jednou. Na Vánoce. Cítila jsem nutkání polepšit se. Jenže začalo se střídat kino, tancovačky, výlety, cigarety, víno a hlavně Max. Chtěla jsem si ho přivlastnit, mít ho jen pro sebe. Vůbec mi nevadilo, že Maxova dívka byla právě tehdy v nemocnici. Zneužila jsem toho a svedla jsem ho. Rozbila jsem jejich vztah, a i tím jsem se přiblížila k peklu. Dělala jsem všechno proto, abych si Maxe udržela. V tom byla moje snad největší vzpoura proti Bohu. Člověka jsem povýšila na modlu, které jsem se klaněla. Před svatbou s Maxem jsem se ještě naposledy naprosto formálně a bez víry vyzpovídala a přijala Eucharistii. A takto, touto svatokrádeží, jsem vstoupila do manželství.

Rok do smrti

Náš manželský život byl velmi harmonický. Téměř ve všem jsme se shodovali. I v tom, že jsme se nechtěli zatěžovat dětmi. Vlastně Max by aspoň jedno dítě chtěl, ale já jsem mu to rozmluvila. Upřednostňovala jsem drahé šaty, přepychový byt, večírky, výlety autem a další radovánky. Ten rok od svatby do smrti byl plný krásných zážitků. Nyní vím, že Bůh mi tak již na zemi oplatil všechno dobré, co jsem kdy udělala, protože věděl, že po smrti už to v mém případě nepůjde... Žila jsem jen pro tento svět. Náboženství mně už nic neříkalo, Církev jsem jen kritizovala, dělala jsem si legraci z obrazů pekla, kde ďábel smaží duše v pekelném ohni. Dnes vím, že ani ty nejstrašnější obrazy pekla nevystihují ani zdaleka jeho hrůzu. Největší bolest nám způsobuje vědomí, že už nikdy neuvidíme Boha, že jsme ztratili naději navždy. Teprve po smrti člověk zjistí, jak hrozným neštěstím je ztráta Boha.

V den, kdy jsem zemřela, mě ještě ráno zaplavila naléhavá myšlenka: ‚Měla bys zase jít na mši svatou!‘ Znělo to jako prosba. Ale já řekla rozhodně: ‚Ne!‘ Ovšem zanechalo to ve mně nedobrý pocit, který mě neopouštěl po celý den. Domů jsme se vraceli už za tmy, a tu Maxe oslepilo protijedoucí auto. Nezvládl řízení a přišel náraz. Já jen vykřikla: ‚Ježíši!‘ Nebyla to ale modlitba, jen výkřik hrůzy, jméno Boží vyřčené nadarmo. Ve chvíli smrti jsem byla náhle zaplavena oslepujícím světlem. Bylo to jako v divadle, když se zvedne opona a začne se odehrávat děj. Byl to ale děj celého mého hříšného života. Viděla jsem naprosto jasně všechny hříchy mého života i všechny milosti, po kterých jsem šlapala od svého mládí až do toho posledního ‚Ne!‘ Pak se má duše jako temný stín zachvácená ohněm zřítila do pekelné propasti.“

 

P. Mgr. Jaroslav Jirášek, administrátor v Hronově

Převzato z homilie

Zdroj: RC Monitor 6/2020

DUCHOVNÍ PÉČE V NEMOCNICI VE FRÝDKU-MÍSTKU

Bratři a Sestry,

informuji ohledně duchovní péče v nemocnici ve Frýdku-Místku. Jedinou možností je dát vědět nemocničnímu kaplanovi, otci Janu Wojnarovi, který jako jediný z nás kněží děkanatu Frýdek a Místek může v nemocnici svátosti udělovat. Je potřeba jej kontaktovat na čísle +420 604 406 923.

Přeji vám všem hodně sil v této náročné situaci. 

P. Dr. Daniel Vícha, děkan

DEZINFEKCE V IZRAELI V DOBĚ COVID-19

Izrael doporučuje dezinfekci rukou, podlahy, klik u dveří, klávesnice počtače, vypinače a všeho, čeho se ruce dotýkají, jarovou vodou nebo roztokem mýdla. Všechno totiž funguje, co rozpouští tuky. Proč tuky? Protože buňka koronaviru je chráněná tukovou blankou a ta když se zničí, zničí to, co se dokáže na sliznicích (oči, nos a ústa) okamžitě množit. Proto NESAHAT na sliznice.

DOPORUČENÁ DEZINFEKCE PO NÁVRATU
Z RIZIKOVÝCH OBLASTI

Mons. Petr Piťha: Jak se chovat?

 

„Nechtěl jsem se k ničemu vyjadřovat. Různých prohlášení je až až. Množství dotazů, které mně přicházejí od věřících, mě však vede, abych nabídl své zkušenosti veřejně," více se dočtete níže v textu Mons. Petra Piťhy.

Situace, v níž jsme se ocitli, je zcela nepřehledná, nemáme potřebné informace, všechno se po hodinách mění. Je zřejmé, že lidé ve vedení státu si nevědí rady. To jim nelze vyčítat. Zneužití situace pro vlastní prospěch je ovšem nemravný, možná i trestný čin. Kromě celosvětových všeznalců bez kompetence a tedy bez konkrétní odpovědnosti si neví rady nikdo. Ukazuje se tedy, že opravdu ve všem se každý jednotlivec musí aktuálně rozhodovat sám. Bohužel nelze čekat, že se budou lidé rozhodovat racionálně, uváženě a s ohledem na druhé, ba dokonce, že se vůbec budou rozhodovat a nebudou jen reaktivně reagovat. K tomu všemu mohu říct jediné, že je to jako s počasím. Je naprosto zbytečné diskutovat, popř. vynést odsudek deště. Prší, a proto zůstanu doma, musím-li vyjít, vezmu si pláštěnku, gumáky a deštník. Jednoduše leje a musím se podle toho chovat.

Co jsem zatím napsal, je obecně platné. Nyní budu uvažovat o tom, jak se mohou zachovat věřící, především katolíci. Hned řeknu, že obecnou radu dát nelze právě tak, jako nelze pacientům sdělit, jaká je obecně platná úlevová poloha.

Jisté je, že daná situace je naléhavou Boží výzvou, abychom se zamysleli nad kvalitou své víry. Jde o osobní víru a každodenní praxi duchovního života. Otázky mně kladené se vesměs týkají problému mše svaté a přijímání Těla Páně. Následně pak svátosti smíření. Je frapantní, jak jsou věřící novou situací zaskočeni. Je to přirozený důsledek našeho namnoze konzumního přístupu k bohoslužbám. „Tady jsem, račte mě zaujmout, pobavit, nerušit a dlouho nezdržovat. Jsme vaši zákazníci, neplatíme vás, ale jste na nás závislí.“ Úspěšný je kněz, který to vše dobře prodává. Mnoho lidí nechodí dnes do kostela ke sv. Ignáci, Josefu, Markétě, ale chodí ke Koťátkovi, Čapájevovi, Camralovi….

Z čeho lze vyjít:

1. Zkušenosti s naší situací existují. Prožívaly ji celkem nedávno odsouzené ženy v ženských věznicích, nejednou řadu let. Celá společnost včetně řeholních sester mohla ve středověku přijímat Tělo Páně jen dvakrát do roka, o Vánocích a Velikonocích. O časné a časté sv. přijímání se, pokud vím, jako první zasazoval český myslitel Jan Milíč z Kroměříže. V současnosti jsou celé oblasti, kde kněz nějakou komunitu navštíví třeba jen jednou či dvakrát ročně, a vzhledem ke klimatu tam nelze uchovávat Nejsvětější Svátost vůbec. Centrem víry je Bůh přítomný ve slově Písma. Ve vystavené Bibli je také adorován.

2. Existuje celá řada známých praktik používaných běžně a dalších používaných v dobách pronásledování.  Mám na mysli následující (zdůrazňuji, že oproti dřívějším dobám máme výhodu televize atd.):

a) příkladně zachovávat pokyny vlády;

b) iniciovat dobrovolníky ke spolupráci s místními orgány správy a samosprávy a jinými institucemi;

c) využívat všechny způsoby duchovní služby, které nám zůstávají: celodenní výstav Eucharistie, přítomnost někoho, kdo může podat Tělo Páně, deponovat ciborium u jáhnů a určených akolytů. Vždy přitom zachovat max. opatrnost (oddělená místnost, rouška, vstupní desinfekce). Při postupech nikoli běžných vždy konzultovat s diecézním biskupem. Víme, ke kolika pochybením docházelo v době tzv. tajné církve;

d) zajistit jednoznačnou a úplnou informovanost farníků o tom, jak a proč tak bude postupováno;

e) úkolem všech věřících je povzbuzovat druhé a uklidňovat spory v prostředí, kde žijí.

3. Nová situace nás povede k prohloubení a zvroucnění víry. To druhé se projeví ihned v souvislosti s modlitbou za nejbližší, kteří jsou ohroženi nebo už onemocněli. Dojdeme také ke zcela novým náhledům. Zde z vlastní zkušenosti radím teologicky nerozebírat zneklidňující otázky, protože na to zatím není klid, ale opřít se o základy víry, zpevňovat a prohlubovat kořeny své duchovní identity.

4. Velkou důležitost bude hrát vztah k druhým lidem. Naše přátelství a soudržnost rodin, malých společenství a farnosti budou podrobeny velkému zatížení. Neděsme se mnoha rozchodů a zklamání, která zažijeme. Budou vícenásobně vyvážena radostí nad pevností druhých a také překvapivým zjištěním, že máme vynikající vztahy, o nichž ani nevíme. Vždy mějme na paměti, že tu jsme pro druhé a cokoli (ne)uděláme pro bližní, (ne)učiníme pro Krista.

5. Digitus Dei zcela určitě ukáže na kohokoli z nás a postaví nás před neobyčejně těžká rozhodnutí. Klasickým příkladem je rozhodování lékaře, kterého ze dvou pacientů má zachraňovat přednostně. Jak postupovat? Nakolik je čas promyslet, zkonzultovat s druhými, odevzdat rozhodnutí v modlitbě Bohu a jednat. Pak už jen věřit v Boží milosrdenství. Neudělat nic je nejhorší chyba. Zda jsem se rozhodl šťastně či ne, se nikdy nedozvím. Před posledním soudem však budu moci říct: Udělal jsem vše, co jsem mohl, abych jednal správně.

Přeji vám i sobě, abychom byli nositeli naděje, která tryská z toho, že se neděsíme budoucnosti, protože z ní nám jde vstříc náš Pán a Spasitel.

Mons. Petr Piťha

Zdroj: Biskupství ostravsko-opavské

PRO KLID DUŠE

Dne 30. září 2019 ustanovil papež František svým apoštolským listem Aperuit illis rok 2020 rokem Božího slova, aby věřícím bylo umožněno „prožít setkání se zmrtvýchvstalým Kristem, který nám otevírá pokladici svého slova, abychom ve světě mohli zvěstovat jeho nevyčerpatelné bohatství“ (čl. 2). Žijeme totiž v době, která trpí přemírou slov, a sami mnohdy strádáme nedostatkem Boha, který svým Slovem promlouvá k našemu srdci.
U příležitosti Roku Božího Slova náš pomocný biskup otec Martin David žehná nám.

PŘÍPRAVA SNOUBENCŮ NA MANŽELSTVÍ
V DĚKANÁTĚ MÍSTEK V ROCE 2020

V letošním roce příprava snoubenců na manželství našeho děkanátu proběhne na faře v Místku 28. května. Setkání bude jedno a bude trvat cca dvě a púl hodiny s přestávkou. Začátek v 18.00 hod. Z organizačních důvodů prosíme, aby zájemci o přípravu se nahlásili na faře v Čeladné nebo v Kunčicích pod Ondřejníkem nejpozději týden před termínem. Děkujeme.

otec Mariusz a otec Slávek

EKONOMICKÁ RADA FARNOSTI

KUNČICE POD ONDŘEJNÍKEM

Kdo by chtěl podpořit sponzorským darem NOVÉ LAVICE pro farní kostel sv. Maří Magdalény v Kunčicích pod Ondřejníkem budeme rádi. Potvrzení o daru pro Finanční úřad vám pošleme a předem už děkujeme ! Cena lavic bez topení čini 1.265.000,-Kč.

otec Mariusz, otec Slávek a Ekonomická rada farnosti

 

číslo farního účtu: 8842361001/5500

 

Architektonický návrh lavic do farního kostela

 

Obecní noviny KpO 10-2019

Obecní noviny KpO 11-2019

Obecní noviny KpO 12-2019

"Mé Neposkvrněné Srdce zvítězí"

Panno Maria Fatimská, oroduj za naši drahou vlast.
Panno Maria Fatimská, vypros svatost našim kněžím.
Panno Maria Fatimská, provázej a inspiruj ty, kteří nám vládnou.
Panno Maria Fatimská, pomáhej nám odporovat pokušením.
Panno Maria Fatimská, poskytni pomoc těm, kteří jsou nám drazí.
Panno Maria Fatimská, uchraň nás od nebezpečí terorismu.
Panno Maria Fatimská, přiveď nás k naší prvotní horlivosti.
Panno Maria Fatimská, vypros nám odpuštění mnohých hříchů.
Panno Maria Fatimská, přiveď nás k následování Tvého Syna.
Panno Maria Fatimská, vypros dar pokoje pro celý svět.

MODLITBA ZA DĚTI

Svatá Panno, naše drahá Matko, pro svou něžnou lásku k dítěti Ježíšovi vezmi během školního roku pod svou ochranu děti naší farnosti a obce. Neprosím jen o jejich tělesné zdraví, ale myslím i na jejich čisté, neposkvrněné duše. Ochraňuj je před vlivem špatného prostředí, ať si uchovají nevinná, neposkvrněná srdce. Dej, ať ti, kterým je svěřena péče o jejich život, si uvědomují svou nesmírnou odpovědnost za jejich výchovu. Ať si uvědomí, že dětská duše je vzácný poklad, pro který je třeba se obětovat, který si vyžaduje mnoho námahy a lásky. Nakonec tě, drahá Matko, prosím, aby tyto děti vešly jednou do nebe. AMEN.

MODLITBA SV. JANA PAVLA II. ZA MLADÉ LIDI,

KTEŘÍ HLEDAJÍ SVÉ POVOLÁNÍ
 
Ježíši, Synu Boží, v němž přebývá plnost božství,
ty voláš všechny pokřtěné, aby „zajeli na hlubinu“
a šli cestou svatosti.
Vzbuď v srdcích mladých lidí touhu být
v dnešním světě svědky moci tvé lásky.
Naplň je svým Duchem odvahy a rozvážnosti,
aby byli schopni odhalit plnou pravdu
o sobě a o svém povolání.
Náš Spasiteli, poslaný Otcem zjevit nám milosrdnou lásku,
dej své církvi dar mladých lidí připravených zajet na hlubinu,
aby byli mezi bratry projevem tvé přítomnosti,
která obnovuje a zachraňuje.
Svatá Panno Maria, Matko Spasitelova,
spolehlivá průvodkyně na cestě k Bohu a k bližnímu,
ty, která jsi uchovávala jeho slovo ve svém srdci,
podpírej svou mateřskou přímluvou rodiny a církevní společenství,
aby pomáhaly mladým a dospívajícím lidem
odpovědět velkomyslně na Pánovo volání. 
Amen.

Papež Lev XIII. (1810-1903) nařidil po tiché mši sv. modlitbu k archandělovi Michaelovi, aby svrhl do pekel zlého ducha. Při promluvě k Regina coeli 24. dubna 1994 vyzval papež sv. Jan Pavel II. (1920-2005) své poslucháče, aby nikdy nezapominali modlit se tuto prosbu ke Knížeti nebeských vojsk.

MODLITBA K PRAŽSKÉMU JEZULÁTKU

Dítě Ježíši, utíkám se k tobě a na přímluvu tvé svaté Matky tě prosím,
pomoz mi v této mé potřebě ... (možno konkrétně vyjádřit),
neboť věřím, že mi můžeš pomoci.
Pevně důvěřuji, že obdržím tvou svatou milost.
Miluji tě celým svým srdcem a ze všech sil své duše.
Upřímně se kaji za všechny své hříchy a prosím tě, dobrý Ježíši,
abys mi dal sílu nad nimi zvítězit.
Dávám si předsevzetí, že tě nikdy nezraním a odevzdávám se ti,
ochoten raději trpět než ti působit bolest.
Od nynějška ti chci věrně sloužit a z lásky k tobě chci milovat i bližního jako sebe.
Všemohoucí Dítě, Pane Ježíši, znovu tě prosím,
abys mi pomohl v této mé záležitosti ... (možno vyjádřit).
Daruj mi milost, abych tě navěky vlastnil spolu s Marií a Josefem
a abych se ti spolu s anděly klaněl v nebi. Amen.

 

PAPEŽ FRANTIŠEK

V době pandemii koronaviru tuto modlitbou svěřil Svatý otec František město Řím, Itálii a celý svět pod ochranu Panny Marie:

Maria,

ty záříš vždycky na naší cestě

jako znamení spásy a naděje.

Svěřujeme se tobě, Uzdravení nemocných,

jež jsi u kříže byla připojena k bolesti Ježíšově

a zachovala svou víru pevnou.

Ty, Záchrano římského lidu,

víš čeho nám zapotřebí

a jsme si jisti, že se postaráš

aby se, jako v Káně Galilejské,

mohla navrátit radost a veselí

po této chvíli zkoušky.

Pomoz nám, Matko božské lásky,

abychom se připodobnili vůli Otce

a učinili to, co nám řekne Ježíš,

který vzal na sebe naše utrpení

a obtižil se našimi bolestmi

aby nás - skrze kříž - přivedl

k radosti vzkříšení. Amen.

 

Pod ochranu tvou se utíkáme,

svatá Boží Rodičko.

Neodmitej naše prosby v našich potřebách,

ale ode všeho nebezpečí vysvoboď nás vždycky.

Panno slavná a požehnaná !

Paní naše,

prostřednice naše,

orodovnice naše,

u Syna nám smilování vypros,

Synu svému nás doporuč,

k Synu svému nás doprovoď.

 Zdroj: www.cirkev.cz

 

2019
  1. Posleství papeže Františka ke Světovému dni míru 2019
  2. Poselství papeže Františka k 27. Světovému dni nemocných 2019
  3. Poselství papeže Františka k postní době 2019
  4. Posleství papeže Františka k 56 světovému dni modliteb za povolání 2019
  5. Posleství papeže Františka k 53 mezinárodnímu dni sdělovacích prostředků 2019
  6. Dopis papeže Františka Kněžím 2019
  7. Apoštolský list papeže Františka o významu a hodnotě jesliček 2019

 

2020

  1. Apoštolský list papeže Františka Aperuit Illis o stanovení neděle Božího slova 2020
  2. Poselaství papeže Františka k postní době 2020
  3. Poselství papeže Františka ke Světovému dni nemocných 2020
  4. Poselství papeže Františka k dni míru 2020
  5. Poselství k 54. dni sdělovacích prostředků 2020

METROPOLITA MORAVSKÝ

MODLITBA ABP. JANA GRAUBENERA, METROPOLITY MORAVSKÉHO
V DOBĚ PANDEMIE KORONAVIRU

Hospodine, dobrý Bože, obracíme se k tobě ve své tísni.

Přiznáváme nejen svou omezenost, ale i bezmocnost.

Vracíme se k tobě a vyznáváme, že ty jsi všemohoucí.

Ty jediný jsi Pán. Jen tobě patří všechna moc a sláva.

Pokorně a se zahanbením v tváři přiznáváme,

že jsme byli příliš zahledění do svých práv a nároků,

hledali příjemnost a pohodlí, zábavu či adrenalin,

nedbali jsme na druhé, ani na tebe a tvůj řád.

K přírodě jsme byli bezohlední a chtěli stále víc.

Cestováním za krásami jsme znečistili vzduch i moře.

Svou bezohledností jsme nakupili hory odpadků.

Svou chamtivostí jsme zamořili pole pesticidy,

vody antibiotiky, hormony a antikoncepcí,

chovali se jako páni světa a vládci stvoření,

upravovali si zákony i pravidla myšlení.

Přestals pro nás být jistotou, když je vše relativní,

a absolutní je už jen naše nabubřelé já.

Z toho pak pramení mnohé naše konflikty.

 

Ve své zaslepenosti jsme neuměli číst znamení.

Hlasatelé radostně oznamovali, že zase bude sluníčko.

Většině nevadilo, že schnou stromy a množí se myši,

že v zemích bez deště je hlad a lid utíká za chlebem.

Jiní prchají před válkou, která se vede proto,

aby měl někdo větší zisk, vliv a moc,

aby byl odbyt zbraní a jinde měli slušní lidé práci.

Peníze a zisk se nám staly nejvyšším bohem,

jemuž jsme obětovali spravedlnost a právo

i bídu chudáků v rozvojových zemích.

Štěstí jednotlivců jsme stavěli výš než zodpovědnost,

chvilkové pocity nad věrnost manželským slibům,

práva dospělých nad práva dětí na lásku obou rodičů,

na jistotu domova a zdravé morální životní prostředí,

protože jsme se nedokázali zříct špatného příkladu.

Sobectví nám zabránilo žít pro další generaci,

milionům počatých dětí jsme nedovolili se narodit,

a tak vymíráme a nemá na nás kdo pracovat.

Uprchlíky nepřijímáme, protože se jich bojíme.

Jako bezohlední kolonizátoři přijímáme z jiných zemí

jen šikovné ruce a chytré hlavy, zatímco jejich země

bez nich upadají a nedokáží se samy pozvednout.

 

Přijmi, Pane, naši kajícnost a pokorné vyznání.

Očisti nás, když s lítostí uznáváme svou vinu.

Dopřej nám znovu povstat a vrátit se k tobě,

který jsi Cesta, Pravda, Jistota a Moudrost.

Spoléháme na tvou lásku a tvé milosrdenství.

Stáhni trestající ruku a zastav lavinu nemoci.

Obrať nás a my se k tobě vrátíme.

Vezmi nám srdce kamenná a dej srdce z masa.

Vrať nám radost ze své ochrany

a bezbožné budeme učit tvým cestám,

svědčit o tvé lásce a hlásat tvou dobrotu.

Dej nám svého Ducha, aby v nás miloval on,

když ze sebe nezištně milovat nedokážeme.

Dej nám odvahu umírat sobě a žít pro tebe,

nechat se vést moudrostí tvého slova,

aby v nás vítězil tvůj život a rostlo tvé království,

království spravedlnosti, lásky a pokoje.

Ty jediný jsi naší nadějí a my pevně věříme,

že nás, Bože, nezklameš. Amen.

 

Zdroj: Arcibiskupství olomoucké

 

2020

  1. Prohlášení ČBK - koronavírus 2020
  2. Výzva ČBK ohledně shromáždění osob - koronavírus 2020
  3. Slovo abp. Jana Graubnera ke krizovému opatření Vlády ČR z 15.3.2020